Trať je v úseku Lipová u Chebu - Kozolupy jednokolejná, všechny dopravny na tomto rameni jsou dálkově řízeny z budovy oblastně-provozního ředitelství v Plzni. Trať vede na mnoha místech ve velmi nepřístupném terénu. Traťové rychlosti se tu pohybují mezi 70 a 90 km/h. První stavbou, která by se měla realizovat je optimalizace mezi stanicemi Stříbro a Plzeň, v rámci které bude v úseku Pňovany - Kozolupy přistavěna druhá kolej. Práce byly zahájeny na jaře 2006.

Trať mezi Plzní a Berounem vede mírně členitou krajinou, mezi Berounem a Prahou je trať vedena údolím řeky Berounky. Traťové rychlosti se tu pohybují mezi 80 a 100 km/h. Mezi Plzní a Rokycany je navržena rozsáhlá přeložka tratě, která nově bude procházet 4 km tunelem. Ještě rozsáhlejší přeložka tratě je projektována mezi Berounem a Prahou, jejíž součástí budou dva dlouhé tunely o délkách 4,5 a 19 km.

Tato část 3.koridoru, která je z větší části dokončena, vede shodně s trasou 1.tranzitního koridoru.

Na této části v současnosti probíhá největší objem prací v rámci všech koridorů. Dokončeny jsou úseky Česká Třebová - Krasíkov a Červenka - Olomouc, na ostatních se intenzivně pracuje. Trať vede od České Třebové do Zábřehu poměrně hornatým terénem, traťová rychlost se pohybuje v rozsahu 80 - 120km/h. Vlaky od Zábřehu do Přerova trať prochází rovinatou krajinou, téměř v celém úseku rychlostí 120 km/h. Na modernizovaném úseku Červenka - Olomouc je max.rychlost 160 km/h.

Tato část 3.koridoru, která byla v letošním roce dokončena, vede shodně s trasou 2.tranzitního koridoru.

Tato část tratě vede mezi stanicemi Karviná hl.n. a Louky nad Olší silně poddolovaným terénem. Traťová rychlost je zde proto trvale snížena na 50 km/h, v ostatních úsecích se pohybuje mezi 80 a 100 km/h. S realizací se počítá nejdříve ke konci roku 2007.

Tato první stavba na západní části 3.tranzitního koridoru, která měla být zahájena již minulý rok, byla opožděna z důvodu dodatečných úprav výsledného projektu. Od března 2006 probíhají již přípravné práce. Nepřetržité výluky mezi stanicemi Kozolupy a Plzeň-Jižní předměstí je budou probíhat od června do konce tohoto roku.

Realizace této zatím nejnáročnější stavby v rámci všech koridorů začala v roce 2002 ražbou tunelu Krasíkov I (stavebně však správně patří do předchozího úseku Česká Třebová - Krasíkov). Přeložka tratě včetně nových krasíkovských tunelů byla zprovozněna v sprnu roku 2004. Další přeložka tratě mezi zastávkou Tatenice a stanicí Hoštejn, jejíž součástí je 324 metrů dlouhý tunel Malá Huba, byla uvedena do provozu v říjnu roku 2005. Třetí přeložka se staví mezi stanicí Hoštejn a zastávkou Lupěné. Zde vznikne tunel Hněvkov I o délce 180 metrů a Hněvkov II o délce 462 m. Tato přeložka by měla být uvedena do provozu v létě 2006. Poslední přeložka byla vybudována mezi odb.Most a žst.Zábřeh na Moravě, trať byla posunuta o pár metrů blíže k městu. Součástí prací je i rozsáhlá modernizace žel.uzlu Zábřeh na Moravě, kde vznikly dvě ostrovní nástupiště a nová staniční budova. Práce na tomto stavebně náročném úseku budou trvat do konce roku 2006.

Poslední stavba na spojovací větvi mezi 1. a 2.tranzitním železničním koridorem byla zahájena ke konci roku 2005. V minulém roce byla provedena modernizace sudé části kolejiště v Mohelnici a 2.TK do Moravičan. Mezi žst. Moravičany a Červenka vznikla provizorní odbočka Benkov, která rozdělila dlouhý mezistaniční úsek na dva kratší. V průběhu března a dubna bude probíhat výluka Mohelnice - Moravičany. Od dubna se rekonstrukční práce přesunou do mezistaničního úseku Lukavice na Moravě - Mohelnice. Počátkem června 2006 se začne rekonstruovat také celý úsek Moravičany - Červenka. Ukončení veškerých staveb se předpokládá v roce 2008.

Práce na tomto úseku začaly v roce 2004 modernizací traťových kolejí mezi žst. Olomouc hl.n. a Grygov, které pokračovaly v následujícím roce modernizací žst. Grygov a traťového úseku do Brodku u Přerova. V průběhu měsíce března proběhne dokončení modernizace olomouckého zhlaví ve stanici Grygov. Od dubna do září 2006 budou probíhat rekonstrukční práce ve stanici Brodek u Přerova a přilehlém traťovém úseku do výhybny Dluhonice.